Na naší první výpravě v novém skautském roce jsme se sešli v brzkých ranních hodinách na hlavním nádraží v Turnově. Příjemným překvapením byla hojná účast 16-ti skautíků. Vlakem jsme se přes Liberec přesunuli do Lučan nad Nisou, kde započala naše pěší tůra. Hned 300 metrů od zastávky jsme si zpestřili výlet odlovením kešky. Nezaháleli jsme a za chvíli jsme dorazili na naši první zastávku, rozhlednu Nisanku. Zde jsme bohužel samotnou rozhlednu navštívit nemohli, protože byla zavřená. Proto jsme si pouze vydechli, něco malého zakousli a vyrazili vstříc výšinám. Cesta ubíhala rychle a k našemu překvapení i ti nejmenší se drželi v čele. Zhruba v 11 hodin jsme spočinuli na vrcholu Černé Studnice. Zde jsme poobědvali a kluci dostali opět chvilku na odpočinek, který byl však přerušen jejich zájmem o místní lamy, které zde chovají. Po skončení hrátek a obdivování lam, jsme vystoupali na rozhlednu a trochu se pokochali nádhernými výhledy. Čas běží a mi vyrážím směr rozcestí Berany. Po cestě jsme ještě našli pár kešek, a co víc, narazili jsme na místní sáňkařskou dráhu. Rozhodli jsme se jít kousek po dráze a za chvíli jsme přišli do jejího finiše. Zde byla dřevěná budka, která nemohla zůstat klukům neprobádaná, takže než jsme všichni došli, polovina všech už byla uvnitř. Pokračujeme dále a ve 13:30 dorážíme do Muzea obrněné techniky ve Smržovce. Kluci jako u vytržení hned začali obíhat techniku. Platíme a začíná stručná prohlídka muzea. Hned mezi prvními otázkami kluků samozřejmě padlo: „A můžeme si do něčeho vlézt?“. Průvodce nám bohužel sdělili, že v muzeu měli menší nehodu a pan majitel už prohlídku interiérů zakázal. Smutek byl však vteřinový, protože zde bylo stále dost jiných lákadel. Čas bohužel neúprosně utíkal a my jsme se museli začít přesouvat na nádraží ve Smržovce. Vše se daří a všichni nastupujeme do vlaku směr Tanvald. Dorážíme do Tanvaldu a abychom klukům zkrátili čekání na autobus (byla výluka do Železného Brodu), koupili jsme jim nějaké tatranky na posilněnou. Dojídáme a nastupujeme do autobusu. Cesta rychle utíká a v Železném Brodě zase nastupujeme do vlaku, tentokrát už konečně do Turnova. Přijíždíme zdraví a vcelku a rodiče se zase po celém dni radostně setkávají se svými milovanými. Za nás to byl super výlet s pěkným počasím a těšíme se, co nám přinese další výprava.

Read More →



Na květnovou výpravu jsme se sešli na parkovišti před státním zámkem Hrubý Rohozec v komornějším počtu (Adam, Mýval, Kája, Eiffel a Kecal). Odvážlivci, kteří dorazili, rozhodně nemohli litovat své účasti, jelikož nás celou výpravu provázelo, na poslední týdny, nadprůměrné slunečné
počasí a příjemné teploty přesahující 20 °C.
Vydali jsme se údolím podél Jizery do Dolánek, odkud jsme dále pokračovali po Zlaté stezce Českého ráje k bývalému skalnímu hrádku Drábovna. Po svačině na vrcholu hrádku naše cesta dále pokračovala směr hrad Frýdštejn. V lese jsme zahráli na přání Adama hru Cukr, káva, limonáda…, do které se postupně všichni nadšeně zapojili. V příznivém terénu jsme si cestu doplňovali hrou „Deset“, která ukázala schopnosti některých jedinců se ukrýt na jen těžko pochopitelná místa. Po opuštění
lesa jsme již notně vyhládlí konečně našli příhodné místo pro rozdělání ohně pro opečení buřtů. Po obědě jsme vyrazili na poslední část cesty, a to ke hradu Frýdštejn, který jsme důkladně prozkoumali včetně věže, kde jsme se mohli díky příznivému počasí kochat s nádherného výhledu na Český ráj. Po prohlídce hradu nás již čekala jen cesta na autobus, který nás dovezl zpět do Turnova.

Read More →