Vánoční besídka byla příležitostí pro setkání velkého množství členů, i těch starších. Po krátké výpravě do kolem Hlavatice jsme dorazili do klubovny. Vedle tradičního rozdávání dárků, zpívání vánočních koled za doprovodu kláves bratra Gaba, jsme si také připomněli důležité staročeské zvyky a vymalovali malý betlémek. Závěr byl oživen vypouštěním balónků štěstí, jejichž příprava ke startu zaměstnala sice několik chytrých inženýrských hlav, nicméně se podařilo vypustit všechny. Sledovali jsme jejich let až do ztracena, abychom se mohli se svými nejrůznějšími přáními rozejít domů.
Na první výpravu v novém skautském roce jsme vyrazili v hojném počtu vlakem na Malou Skálu, ze které jsme se vydali vzhůru po červené k Pantheonu. Zde jsme u pomníku Marie Terezie krátce posvačili a pokračovali ve stoupaní ke zřicenině hradu Frýdštejn. Zde jsme spořádali zbytky našich zásob a pustili se do průzkumu hradu. Po prohlidce jsme zamířili k našemu poslednímu cíly, k návštěvě cihlové rozhledny Kopanina. Cestou zpět jsme ještě zahráli na blízké louce pár her a vyrazili autobusem domů.
Letošní ročník Závodu vlčat a světlušek je u konce. Po všech místních i krajských kolech přišlo to závěrečné, tedy celostátní. Ústřední kolo ZvaSu pořádali skauti ze severu Čech, především z Mostu, Litvínova a Loun. Náš oddíl, semilských okres i liberecký kraj reprezentovala družina Bobrů ve složení: Filozof, Bejk, Marek Č., Antonio, Sysel a Motor. Sedmý člen, Vydra, bohužel před odjezdem onemocněl, nicméně pomáhal družině se do ústředního kola vůbec dostat a je plnohodnotným členem týmu. Družina Bobrů získala fenomenální první místo!
Asterix a Obelix. Takový byl symbolický rámec našeho letošního tábora
na Radvanci nedaleko Nového Boru. Z Turnova nás odjelo autobusem více
jak třicet a na táboře se během dvou týdnů vystřídalo téměř padesát
lidí. Po dlouhé době se nám více než dosti vydařilo počasí, až na
několik málo dešťů svítilo nad naší galskou vesnicí slunko. Velmi rádi
jsme také byli za to, že v první týdnu si letos udělali čas i starší
pardi z oddílu 385, Mety a Focman – v druhé části tábora pak Sítr a
Eman. O prostředním víkendu se nás potom sešlo nejvíc, když se
dostavili i další z nejstarší generace našich členů (Hony, Čeryk, Čahoun, a o posledním víkendu pak Gabo).
V neděli 20. května jsme v 8:40 vyrazili vlakem do Liberce. Naším cílem byl místní plavecký bazén. Tuto výpravu si kluci přáli nejvíce, takže jsme čekali velikou účast. Naše předpoklady se naplnily, když se nás sešlo 28. Cesta vlakem i pěší přesun rychle utekl a cíl naší cesty byl před námi. Koupili jsme si vstupenku na 3 hodiny a pustili se do vodních radovánek. Největším lákadlem byly tobogány a divoká řeka. Když nám byla zima, tak jsme se „naložili“ do vířivky. Když se po 12 hodině vyprázdnil bazén, tak nás plavčíci nechali zaskákat z můstků (1 a 3 metrových). To byla ta pravá tečka za naší návštěvou bazénu. Sladkou tečku také udělal zmrzlina, kterou jsme si koupili. Unavení jsme nasedli na vlak a po půl třetí jsme byli zpět doma.