Oddílová víkendovka v Novém Boru

Ve dnech 31.3. – 2. 4. 2017 jsme s oddílem vyrazili do Nového Boru. Do míst, kde budeme mít v létě tábor. Z Turnova se vypravilo 12 statečných prospektorů pod vedením Lepka a Metyho. Bubla se připojil v Novém Boru. Dopravu jsme zvolili klasicky po železnici a vyplatilo se. Čekání na přestup v Bakově jsme si zkrátili průzkumem místního nádraží, kde je stále funkční točna a stojany s vodou pro parní lokomotivy! Do Nového Boru (dříve Bor u České Lípy či německy Haida, cca 12.000 obyvatel) jsme s drobným zpožděním dorazili něco po 20. hodině. Ubytovali jsme se v místním domě dětí a mládeže Smetanka a měli jsme se jako v penzionu. Večer jsme stihli ještě něco her a zazpívat si pár písniček za hudebního doprovodu Bulby (kytara) a Berta (pianino). Vstávali jsme časně, vždyť nás čekal celodenní výlet! Po vydatné snídani a přípravě na cestu jsme vyrazili. A hned na nejvyšší bod naší cesty – Borský vrch (446 m.n.m.), kde Mety každému rozdal mapu, abychom si udělali představu o tom, kde jsme a co můžeme v okolí vidět. Následoval průzkum lesního rybníčku, jehož čistá voda přilákala nespočetně žab. Nemohli jsme vynechat Havranky (Havraní skály) a pak rovnou na naše budoucí tábořiště pod Radvaneckou věží. Louka byla v perfektním stavu, včetně dřevěné lávky přes potok a přehrádku v umývárně. Po nasycení buřty s chlebem a hořčicí či kečupem jsme pokračovali směrem na přilehlou obec Radvanec. Bobři se seznámili i s pláží Radvaneckého rybníka, kam se budeme chodit koupat. Pitný pramen v obci je čistý se skvělou chutnou a osvěžující vodou. Mnozí neodolali a v neobvyklém horku si smočili i vlasy a čepici. Protože bylo opravdu horko, neodolali jsme nanuku ve Sloupu v Čechách. Pak už nejkratší cestou zpět do Boru, abychom si odpočinuli a připravili večeři. Celkem jsme ušli něco kolem 14 km. Po královské večeři – obalovaný špíz s bramborovou kaší, na které se všichni podíleli, jsme oslavili Jonášovy 14. a Mimoňovy 8. narozeniny. Již za tmy jsme si vyšli na nedaleký lesní hřbitov, abychom uctili památku popravených vojáků Rumburské vzpoury (https://cs.wikipedia.org/wiki/Rumbursk%C3%A1_vzpoura). Před pomníkem nás Bubla seznámil s událostmi, od kterých uplynulo bezmála 99 let. Při odchodu jsme na počest rozsvítili kahánky. V tichosti jsme se přes ztichlý a osvětlený hřbitov vrátili zpět do Smetanky a odebrali se na lože. Po snídani jsme dobalili, poklidili a vyrazili na vlak, který nás pohodlně a na čas dopravil zpět do Turnova.
Počasí nám přálo, parta byla skvělá, a tak nezbývá, než se těšit na další výpravu.