Zátah na Farské aneb 1.ch.o. na Farině
Počasí, které zasáhlo letošní tábor na Farské louce, pamatovala jen hrstka účastníků tábora 1997. Po celé dva týdny teploty neklesly pod 30 stupňů a na obloze se objevily snad jen dva mráčky, které přinesly několik drobných kapek působících spíše všeobecné veselí mezi stany než závažné ohrožení táborového programu. Teplé počasí k nám přilákalo desítky a stovky vos, hledajících sladkou odměnu v našich ešusech. I přesto jsme táborem prolétli s nasazením a vtipem nám vlastním.
Letošní tábor na Farské louce v Jizerských horách okupovalo přes třicet táborníků v závislosti na dni v týdnu, neboť se u nás na menší i delší čas zastavili i starší skauti, kteří mají jinak své další povinnosti. Táborová hra byla pod vedením Běláska věnována 30. letům v Los Angeles, tedy nejslavnější éře americké mafie. Táborníci se na dva týdny stali tajnými policejními agenty, kteří pilně shromažďovali důkazy o zločineckých praktikách Mickeyho Cohena, aby nakonec mohl být zatčen a řádně souzen.
Extrémně horké počasí určovalo tempo celého tábora, který se z určitého hlediska mohl zdát utahanější a pomalejší, ovšem doba mezi 14. a 17. hodinou přinášela teploty na slunci blížící se 40 stupňům, což znemožňovalo většinu obvyklých táborových činností. I tak jsme toho letos stihli opravdu hodně, od velkých bojových her, přes nocování pod širým nebem až po noční hry na simulovaném hřbitově 30. let. Teploty nahrávaly častému koupání, byť v těch největších vedrech docházely síly i na dvoukilometrový přechod z tábora k osvěžujícímu rybníku. Malá laguna uměle vytvořená na chladném horském potůčku se zdála být přitažlivější oázou. Dva výlety, jimiž jsme prozkoumali blízké i vzdálenější okolí Farské louky, proběhly hlavně po chladícími korunami stromů a byly tak snesitelný rozptýlením.
Letošní rok byl zlomový i z hlediska obměny činovnického sboru. Kluci, kteří doposavad primárně rádcovali družinám, začali tvořit programy pro celý tábor a začali se podílet na jeho chodu v míře, kterou doposud nezažili. I to bylo ku prospěchu věci, neb tím došlo k oživení táborové dynamiky. Nechť jim jejich chuť vydrží a provází je i nadále.
Vlčácký slib složili u slavnostního ohně v polovině tábora dva kluci a skautský slib na devět lidí. Rok to byl tedy plodný, i když tři orlí pera jakožto nejtěžší skautskou zkoušku nesložil letos nikdo. Celkově lze říci, že letošní „vosí“ tábor (možná se mu tak navždy bude říkat) byl v mnoha směrech pamětihodný. Nejen kvůli počasí, nejen kvůli invazi vos, ale primárně proto, že i přes všechny tyto okolnosti jsme společně udělali tábor, z něhož jsme se vraceli s úsměvem.
Na čem si děti během tábora pochutnávaly, můžete shlédnout zde.
