V brzkých chvílích sobotního rána jsme se v počtu asi 20 lidí sešli k výpravě na Bezděz, která byla vedena myšlenkou poznat osud mladého krále Václav II. Po příjezdu do stanice Bezděz nás čekal známý výstup na stejnojmennou horu s krásným gotický hradem. I přes značné poničení je Bezděz stále majestátním kusem české architektury a připomíná dávnou slávu českých králů. Ještě před vstupem do samotného hradu se kluci seznámili příběhem Přemysla Otakara II. a jeho syna Václava II. jenž by smrti svého otce, ještě jako dítě, vězněn na konci 13. století právě tady – na Bezdězu. Milá průvodkyně nám sdělila podivuhodnou historii této památky a my jsme se mohli z její nejvyšší věže porozhlédnout po okolí. Úchvatný pohled.
Po prohlídce následovala asi patnáctikilometrová cesta do Bělé pod Bezdězem. Ta vede po staré tankové cestě, po níž dnes jezdí spíše terénní motorkáři. Vojenský charakter připomínají betonové bunkry podél cesty. I když nás po cestě zastihl drobný déšť, počasí bylo skvělé. A tak samotná Bělá byla při našem příchodu krásně osvětlena sluncem, což ještě více zkrášlilo opravené a upravené náměstí s vodní fontánkou. Zde nás čekal zasloužený, byť krátký odpočinek. Cesta už pak utekla k vlaku zpátky velmi rychle. Dříve než odbylo pět hodin, stáli jsme všichni opět na turnovském nádraží.
