Krkonoše – Survival

Naši cestu jsme zahájili 27.9 v osm hodin ráno na autobusovém terminálu v Turnově. Byli jsme celkem čtyři, Marťan, Surikata, Bobr, a Bambíno. Cesta do Harrachova se až na náhlé velmi prudké zastavení autobusu, a následného přesunutí několika lidí ze stavu sedícího do stavu volně letícího, obešla bez komplikací. Když jsme dorazili do Harrachova, vydali jsme se přímou cestou k Mumlavskému vodopádu. Když jsme se dostatečně pokochali, pokračovali jsme dál v cestě. Poklidným tempem jsme pokračovali kolem rozcestí U čtyř pánů, směrem k prameni řeky Labe, když se dostavila první komplikace. Dostali jsme hlad! Naštěstí to komplikace nebyla až tak velká, a protože jsme byli U čtyř Pánů, a my jsme byli čtyři, rozhodli jsme se, že si zde dáme oběd. Za téměř extrémních podmínek jsme uvařily bulgur s vepřovkou, a přikusovaly paprikáš, jerky a chleba.
Jakmile jsme se do sita najedli, usoudili jsme, že půjdeme dále. Po chvíli jsme dorazili k prameni Labe, prohlédli si ho, a šli zase dál, Kolem Sněžných Jam, Kamenné studánky na Labskou boudu, kde jsme se občerstvili. Mladší horkou čokoládou, starší kávou. Naše cesta se dále ubírala směrem na Pančavský vodopád, kolem mohily Hanče a Vrbaty, a Harrachových kamenů do útulny Jenga pod Dvoračkami. Tam jsme společně s nějakým Polákem a dvěma Čechy strávili noc (nikdo jsme nevzali karty ani jinou hru 😞). Následujícího rána jsme pojedli čínskou polévku s vepřovkou a vyrazili na Ručičky, následně na Čertovu horu a kolem skokanského můstku, kde zrovna skákali bunjee jumping asi tři lidi zpátky do Harrachova. Tam jsme ještě stihly krátkou návštěvu lyžařského muzea, a pak už autobusem zpátky na terminál.
Výpravě dávám ⭐️⭐️⭐️⭐️⭐️

— Marťan