Po stopách parašutistů…

Dopoledne 16. dubna 2010 jsme se v menším počtu sešli na turnovském nádraží, abychom se vydali přes celou republiku do moravského městečka Holešov. Mezi mohykány nebojící se účasti na této náročné akci byli: Bělas, Hurvajz, Bubla, Komár a Šimša. Cesta trvala několik hodin, a tak jsme si ji zpříjemňovali hovory o nejrůznějších tématech od spojeneckého vylodění v Normandii až po existenci mimozemského života mezi námi … klasika : -) Po několika přestupech a tradiční zastávce v pardubickém velkoměstě jsme dorazili na místo. Zde už nás čekali organizátoři a luxusně vybavený autobus plný maskáčovaných odvážlivců. Autobus nás dovezl do nedaleké vesničky, kde se již tradičně koná pietní akt na památku seskoku a působení paradesantní skupiny Clay-Eva. Letos se ceremoniálu zúčastnili i všichni tři synové členů této skupiny. Po slavnostních proslovech a čestné salvě se velká část návštěvníků vydala na start samotného pochodu.

My jsme zvolili odlišnou trať, než tomu bylo před dvěma lety. Celkem měřila asi 30 km. Ze startu jsme vyrazili přibližně kolem 20:30 a po nepříjemném silničním úseku přišel les, jenž nás doprovázel prakticky celou cestu. Vzhledem k velmi promáčenému terénu a poměrně chladnému počasí jsme příliš nezastavovali, a tak cesta ubíhala poměrně rychle. Potkávali jsme další účastníky, povídali si a povídali…až jsme z toho zabloudili (teda spíš já jsem zabloudil, abych byl přesný : -) – zacházka asi půl hodiny…každopádně jsme vyčerpaní ale spokojení dorazili do cíle něco málo po 4:00 a stihli jsme ještě ranní vlak. Cestu zpátky si moc nepamatuji, protože jsem ji z velké části prospal ; -)

Myslím, že mohu hovořit i za ostatní, když řeknu že noční pochod Clay-Eva se vydařil a někdy opět do moravských lesů zavítáme…třeba už i s mladší skautskou generací. Náročnost této akce je vykoupena opravdu nevšedním zážitkem.