Již druhým rokem jsme se vydali na výpravu ke krmelcům, která se konala 28.12. od 9 do 12 hodin. Tentokráte se akce zúčastnilo 10 statečných. A to jmenovitě: Bubla, Bejk, Bělas, Hurvajz, Eman, Kája, Komár, Matouš, Ondra a Stjů.
Vánoční oddílová schůzka patří ke stabilním akcím našeho skautského roku. I letos, tentokrát 23.12., jsme se sešli v klubovně, abychom strávili příjemné sváteční odpoledne. Na programu bylo praktikování několika známých i méně známých zvyků (lití olova, pouštění lodiček, stříhání ozdob či ochutnávání kuby). Vedle toho jsme přezpívali za zvuku elektronických kláves velké množství koled – některé i vícekrát. Ježíšek přišel před čtvrtou hodinou a nadělil mnoho dárků. Našemu oddílu letos rozšířil lezecké náčiní o velmi cenné kousky. Po vypití čaje a zpracování cukroví jsme se vydali na turnovské náměstí, abychom se podívali na Betlémské světýlko a slyšeli střediskové zpívání koled…po páté hodině byl konec.
Pravěcí lidé, mamuti, přesličky, Blondýna a Kámen. Tak taková byla letošní pravěká mikulášská taškařice, která se uskutečnila v průběhu odpoledne v sobotu 04.12.2010 v jeskynních prostorách sálu Střední umělecko-průmyslové školy v Turnově. Celé středisko se na pět hodin proměnilo v pravěké človíčky, které si pro ostatní v sále připravilo krátký umělecký program. Tancování, pravěké scénky, ale i zajímavé soutěže pravěkých tlup – to vše se odehrávalo pod taktovkou našeho oddílu, který letošní mikulášskou připravil. Letos jsme viděli celých 15 scének a vystoupení, což je bezesporu rekordní počet.
Za chladného počasí 27. 11. 2010 v 9:00 jsme se v hojném počtu vydali z parkoviště vstříc novým zážitkům. Protentokrát se naším cílem stala jeskyně Postojna, více známá jako Amerika. Cesta k tajemné dutině nám rychle ubývala a samou horlivostí jsme ani nepociťovali nepříznivost počasí.
Takový byl název čekatelského vzdělávacího kurzu, kterého se letos na podzim zúčastnili roveři z našeho oddílu. Celý kurz proběhl ve dvou nabitých víkendech, kde se naši vyslanci vzdělávali „o sto šest“ v dovednostech z okruhu vedení oddílu, a vůbec práci s dětmi. Tento kurz je nezbytný pro budoucí fungování členů ve vedení oddílu, proto jsme vyslali hned celou generaci našich mladších roverů. Jmenovitě: Pepek, Hurvajz, Komár, Pim, Miguelll. Ti se mohli, na jednom z čekatelských kurzů v republice, dozvědět spoustu užitečných věcí, nejen od instruktorů, ale také porovnat zkušenosti s vrstevníky z jiných oddílů, převážně ze severních Čech. Závěrem nutno dodat, že všichni zúčastnění kurz úspěšně absolvovali.
O víkendu 12.-14. listopadu 2010 jsme se po delší době vypravili na vícedenní akci. Cílem nám byla chata tanvaldských skautů, která se nachází téměř na vršku Malého Špičáku. Vzhledem ke zpoždění vlaku jsme na tamní nadráží dorazili prakticky už za tmy, což nevěstilo snadnou cestu. Naštěstí přímo k chatě vede trať staré bobové dráhy, která nás s malou odbočkou zavedla až na místo. Stoupání to bylo pořádné, nicméně všech 19 lidí (dvacátý přijel večer později) úspěšně dorazilo k chatě. Rychle jsme obhlédli místo a vrhli se na první velký program – Válku gangů. Oddílové bodování se rozběhlo do série her spojených v jeden velký celek, přičemž cílem bylo zlikvidování nepřátelského bosse. Po večeři a finální bitvě pak přišel čas na spánek. Horní velké patro se rychle zaplnilo a šlo se na kutě…
Tuto sobotu se již jako každoročně stal večerní Turnov dějištěm velké akční hry s názvem Vyzvědač. Jako vždy se jí zúčastnilo celé turnovské středisko včetně našeho oddílu. Velice oblíbená hra, obzvláště mezi mladšími členy oddílu, se odehrává na třech vymezených územích v historickém centru Turnova. Zpočátku nás trochu trápil déšť, který však naštěstí utichl těsně po zahájení hry. Naši odvážní vyzvědači se během vymezených dvou hodin pouštěli nebojácně na území cizích oddílů, aby získali odpovědi na připravené otázky. Skauti a starší vlčata hráli samostatně, mladší kluci se do plnění úkolů vrhali vždy v doprovodu starších roverů. Na celou hru dohlížela vybraná skupina schopných organizátorů, kteří zabezpečovali hladký průběh hry a dohlíželi na příkladné dodržování pravidel.
Opět jsme vyrazili na mariánský hřbitov a to v poměrně hojném počtu. Jako obvykle jsme si cestu za naším hlavním cílem zpříjemnili podvečerní procházkou Struhami. Před půl pátou náš oddíl dorazil k bráně hřbitova. Tiše jsme se přesunuli až do nejvzdálenějšího kouta, kde se rozléhá nevelké prostranství poseté cedulkami se jmény turnovských vojáků. Každý si podle svého našel jednoho z nich a rozdělal pro něho svíčku. Nebyli jsme jediní, kdo si vzpomněl – u pomníčku vedle ležela skautská lilie a několik svíček. Pohled na osvícené náhrobky vyvolal u mnohých pamětníků nostalgickou vzpomínku na to, jak to tu kdysi vypadalo – radši ani nemyslet. Rovněž jsme rozsvítili svíčky u dvou z naši skautských bratrů – Matyho a Robina. Zbývala cesta na náměstí a domů…
Dvacet tři kluků. Nejmladší Filípek ještě ani nevstoupil na školní půdu a nejstarší Bělásek už ji naopak dlouho neviděl. Do nádražní haly v Turnově jsme se skoro nevešli, nicméně jsme v 8:42 vyrazili vlakem do Železného Brodu a ihned jsme se vydali na cestu. Po kratičkém úseku v samotném městě nás čekal prudký stoupák na Suché skály. Někteří rychleji jiní pomaleji, každopádně všichni se dostali nahoru.
Na konci prázdnin se parta nadšenců rozhodla využít získanou střediskovou dotaci a vánoční šek na renovaci klubovny. Naším záměrem bylo zateplit strop a klubovnu vymalovat. Z našeho odhadu provést opravy za jedno odpoledne a jedno dopoledne zbyla pouhá iluze a opravy se táhly s přestávkami dva týdny.