S vánoční besídkou byl v loňských letech spojen vždy výlet do zimního skalního města, kam každoročně nosíme něco dobrého pro zvířátka. Letos jsme výlet uspořádali až mezi vánočními svátky – 28. prosince. Sraz byl v 9:00 na parkovišti pod Valdštejnem. Odtud jsme se vydali na předem nejasnou cestu. Během výletu jsme totiž hráli hru, kdy na každé křižovatce postupně každý řekl, jakým směrem se vydáme. Naše kroky vedly nejprve na Valdštejn a posléze na Janovu vyhlídku. Cestou jsme nakrmili jablky srnky a zahráli si několik her. Naší největší zábavou však byla koulovaná, kterou nám překvapivě přichystalo počasí. Konec výpravy byl v pravé poledne opět na parkovišti pod Valdštejnem. Jediné co nám na výpravě nakonec chybělo, bylo více kamarádů.
Na výpravě byli: Jirka L., Vydra, Muty, Chi-chi, Matouš, Komár, Hurvajz, Bubla, Bělas, Eman, Sítr a Focik
I letos, v Turnově po jedenácté, si mohli nejenom členové střediska, ale také všichni Turnováci a další příchozí vyzvednout betlémské světýlko, které je v předvánoční čas rozváženo po celém světě, a to již 20 let. Betlémské světlo je symbolem propojení celého světa, světla kolem nás, světla v lidech, kteří ho chtějí a umí předat ostatním.
Naše tradiční akce, kdy se scházíme s celým oddílem před Vánoci a slavíme své „skautské“ Vánoce, se letos konala 23. prosince od 13:00 v klubovně na Ostrově. Celá besídka se jako obvykle konala ve vánočním duchu, takže podle toho vypadal i náš úbor – skautský kroj. Na začátku jsme společnými silami vyzdobili klubovnu, zatopili, pověsili větev, uvařili čaj a navodili příjemnou vánoční atmosféru. Poté jsme se zaměřili na jednotlivé vánoční zvyky po celém světě. Na chvíli jsme se přenesli do Dánská, kde jsme vyráběli svoji vánoční ozdobu, dále jsme se vydali na Havaj, kde jsme zase museli podle dávného zvyku pořídit do akvária ostence běloskvrnného. Také jsme zdobili svíčku podle tradičního zvyku z Litvy a vyráběli českou vánoční ozdobu z dob našich prababiček. Samozřejmě nesměla chybět výroba Betlému, bez kterého si asi nikdo z nás nedokáže představit krásné a tradiční Vánoce.
Tradiční podziminí výpravu jsem letos uskutečnili na netradičním místě a v netradiční dobu. Vyrazili jsem totiž na mysliveckou chatu poblíž Hrubé Skály a to v polovině listopadu. Rovněž doprava byla netradiční – jeli jsme autobusem.
Psal se podzim roku 2005 a skupina malých i velkých skautů našeho oddílu se poprvé vydává na společný průzkum Postojné jeskyně v Klokočských skalách známé také jako Amerika.
Těsně před prázdnimami jsem si na jednu z posedních oddílových schůzek přinesli věci na přespání a na koupání. Rozhodli jsme se totiž, že v klubovně přespíme a sobotní dopoledne využijeme ke zdokonalení našich admirálských dovedností. V pátek jsem si uvařili vynikající večeři, zahráli jsem softball a po vyřešení problémů s místem v klubovně jsem šli spát. Ráno jsem si vyzvedli loďe v loděnici, oblékli se do slušivých vest a ponořili pádla směrem do Dolánek, zde jsem se otočili a v poklidném tempu jsem dopluli zpět na ostrov.