Expedice Dřevomorka

Po dlouhé době se náš oddíl rozhodl vyrazit na víkendovou výpravu pod stany a na nové místo.  Několika týdnů jsem pátráli po zajímavém místě a nakonec jsem vybrali chatu Dřevomorka poblíž chaty Luž (tu na táboře část z nás už navštívila), nedaleko nejvyšší ho vrcholu Lužických hor Luže (793 m n.m.).

Na expedici jsem vyrazili v pátek v podvečer. Odjeli jsem z vlakového nádraží v 17.20 ve složení: UNC, Matyáš, Mára, Luckyphone, Bugibr, Honza S., Harry, Matouš, Pampalíny, Ondra, Bambíno, Pepek, Hurvajz a Bělas. Expedice se účastnil ještě Hony, který nám vezl všechny potřebnosti autem a první zvířecí účastník pes Alvin. Několikrát jsem museli přestoupit a kvůli výluce na trati mezi Doksy a Českou Lípou jet i kus cesty autobusem. Nakonec jsem vystoupili na zástávce v Jedlové, která byla nejblíže chatě, několik minut po osmé hodině. I tak před námi bylo nějakých 7 km na chatu. Hned na začátku jsem se kvůli 18 let staré mapě (díky Hurvajz) chvíli zdželi a tak jsme na chatu dorazili okolo půl jedenácté. Zahráli jsem si drobnou hříčku s tématem hvězdých válek, potom jsem se ubytovali na chatě a šli spát abychom byli plni sil na sobotu.

V sobotu jsem vstávali v 8.00. Vyběhli jsem se trochu protáhnout a po vydatné snídani jsem vyrazili na měnší výlet po okolí. Naším prvním a zároveň hlavním cílem byla hora Luž. Na jejím vrcholu jsem pořídili skupinové foto, od Honyho jsem se dozvěděli zajímavou legendu o místním čaroději a po zápisu do vrcholové knihy jsme vyrazili k našemu dalšímu cíli, jímž byl vrchol Buchberg za česko-německými hranicemi. Cestou jsem prošli velmi pěknou německou vesnicí Lausche. Díky tomu se naše výprava stala tak trochu zahraniční. Na vrcholu jsem si dali tradiční výletní oběd chleba s paštikou a k tomu jablko. Zpátky do chaty jsem se vrátili přes hraniční přechod Světlá – Walterdorf. Po pozdním obědě jsme se odebrali do nedalekého lesa zahrát si trochu bojovější hru. Tu nám ale v nejlepším zkazila silná přeháňka, ale podařilo se nám ji dohrát. V podvečer se za námi přijel podívat ještě Síťa, zahráli jsme si poslední tématickou hru a po experimentální večeři, která nám všem moc chutnala jsem shlédli film a uložili se ke spánku.

O nedělní rozcvičku se postaral Síťa, dali jsem si snídani, uklidili pořádně chatu a vyrazili jsem na vlak do Turnova. Cestou jsem si zopakovali sobotní oběd a v půl třetí už si některé z nás rozebrírali rodiče a někteří se vydali domů po svých.

Výlet se velmi povedl, nebylo nás monoho, ale i tak jsem hezky ztrávili víkend a poznali kus nového kraje. Jen na ty stany nedošlo. Tak snad příště.

11.-13.6.2010